Za inspirujícího a pedagogického vlivu kantora Václava Jana Kopřivy (1708 - 1789) se v Cítolibech formovala celá skupina skladatelů, o nichž není vůbec nadsázkou hovořit jako o cítolibské skladatelské škole. Do tohoto okruhu patří také jeho dva synové - a sice Jan Jáchym Kopřiva (1754 - 1792), nástupce otcův v kantorském úřadě, a Karel Blažej Kopřiva (1756 - 1785), vynikající varhaník a později skladatel ze školy Segerovy.

Vyspělá hudební kultura Cítolib, ležících 60 km severozápadně od Prahy, jež koncem 18. věku neměly více nežli 60 domků, byla výsledkem intenzivního uměleckého ruchu, jehož centrem tu byl kromě zámku a školy hlavně chrám sv. Jakuba. Cítoliby a spolu celé stejnojmenné panství měly to štěstí, že se roku 1720 dostaly dědictvím uměnímilovnému rodu Pachtů z Rájova. Pachtové měli neobyčejně vytříbený vkus pro vše kvalitní a progresivní v hudbě. Jsou známy jejich osobní styky s tak významnými umělci, jako byl Mozart, Weber, Wagner, z českých tvůrců pak Seger, Mysliveček a Dušek. 

obsazení: 2ob, fg, 2cor in Dis, soli, coro, archi, org
materiál: partitura
nakl. číslo: R 014

Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz