"Sonátu pro klavír na téma Sergeje Prokofjeva jsem napsal v roce 1986 pro svou ženu Libuši k jejímu absolutoriu oboru klavírní hry na pražské HAMU. Tematickým východiskem je téma Prokofjevovy 10. klavírní sonáty. Jedna a půl strany autorova rukopisu (započaté, ale již nedokončené torzo zamýšlené sonáty) z roku 1953 je jeho posledním rukopisným notovým materiálem vůbec.

Sonáta je dvouvětým sonátovým cyklem o první větě tradičně řešené jako sonátová forma, rozvíjející Prokofjevovo téma (to je v úvodu expozice citováno doslovně, je třeba chápat je jako citát "v uvozovkách"), druhou finální větou jsou variace. Způsob řešení dvouvětého sonátového cyklu takovýmto způsobem má svůj vzor především v Beethovenově Sonátě op. 111, ale také v Prokofjevově druhé symfonii a Webernově Symfonii op. 21." V. Tichý

obsazení: pfte
materiál: part
nakl. č.: R 115