Kompoziční styl Svatopluka Havelky (1925 - 2009) prošel několika etapami, vždy si však zachoval osobitý charakter melodiky, typicky havelkovské barevné instrumentace a smysl pro přehlednou ale přitom originální výstavbu kompozice.

Na počátku tvorby vyšel z tradice hudby 1. poloviny 20. století a již v raných dílech je patrný vliv moravské a slezské modální melodiky. Od 60. let do svého stylu integruje podněty tehdy aktuálního světového vývoje, zejména prvky aleatoriky a témbrového myšlení. Na rozdíl od jiných světových novátorských osobností však v Havelkově případě nikdy nedošlo k radikálnímu popření dosavadních kompozičních principů.

Komorní kantáta na řecký text 13. kapitoly 1. listu apoštola Pavla Korintským Agapé je láska z roku 1998 náleží k volnému cyklu vokálně instrumentálních skladeb na biblické texty v řečtině, který vznikal postupně od roku 1993 (Parenéze pro soprán, klavír, dva hráče na bicí) až do prvních let našeho století (Alfa a omega - 2002). Kantáta Agapé je láska výrazně reprezentuje Havelkův kompoziční styl pozdního období. Její charakter určuje do značné míry pro Havelku typická modální melodika spolu s často melismatickým způsobem kompozičního uchopení textu.  

obsazení: soprano solo, vno, vla, vcl, pfte
materiál: partitura, party
nakl.č.: R 187