František Xaver Richter patří k velkému množství skladatelů a hudebníků českého původu, kteří větší část svého tvůrčího života prožili mimo svou vlast.

V oblasti komorní hudby je Richterův přínos nesmírně významný. Vedle sonát, trií a divertiment, vyniká zejména jeho sedm smyčcových kvartetů. Richterova výjimečnost se v těchto dílech ukazuje v jeho schopnosti prosadit polyfonní styl do skladeb lehčího a světského charakteru. Včleňuje ho tak do naprosto nových forem a to způsobem či intenzitou, která nemá u jeho současníků či dokonce J. Haydna obdoby.

Výchozí předlohou vydání Smyčcového kvartetu B dur Františka Xavera Richtera byl nejstarší známý pramen, který můžeme s jistotou datovat. Jedná se o dobový londýnský tisk šesti Richterových kvartetů datovaný rokem 1768. Jako srovnávací materiál posloužily další tři prameny: pařížský tisk kvartetů z roku c1772 a dva bohemikální prameny, nedatované opisy.

obsazení: vno I, vno II, vla, vcl
materiál: partitura, party
nakl. č.: R 212