„Název skladby Tříšť – scelení jsem hledal k již dokončené partituře tak, aby pokud možno vyjadřoval jak můj původní záměr, tak to, co nakonec vzniklo. Původně jsem chtěl napsat hudbu, která z fragmentů melodií a rytmů postupně vytvoří souvislý proud. Nakonec to dopadlo tak, že k úplnému scelení vlastně nedojde, útržky se jen k sobě více přiblíží a začnou se překrývat, čímž se hudba stane přece jen spojitější. Tak jako průběh v čase je nespojitý, tak i to, co zní v každém okamžiku, je vlastně vždy výsledkem průniku dosti samostatných pásem, která spolu zdánlivě jen málo komunikují, spíše se vzájemně překrývají, vnořují se do sebe a zase osamostatňují. Občas se jakoby náhodou setkají.“

„Když byla partitura hotová, napadlo mě, že se dá chápat i jako paralela určitých životních situací: Lidé spolu často mluví, vlastně si ale nerozumějí. Každý pokračuje „ve své linii“, aniž by se dal ovlivnit tím, co říká druhý. Skutečné porozumění („scelení“) je vzácné. Skladba původně však nechtěla vyjadřovat žádnou konkrétní ideu, či program, přesto bych byl rád, kdyby byla schopna navodit představu příběhu.“

Hanuš Bartoň (nar. 1960) se ve své tvorbě soustřeďuje na hudbu instrumentální, vedle řady komorních a orchestrální děl je také autorem scénických hudeb k činoherním inscenacím.  

obsazení: 2fl, 2ob, 2cl, 2fg, 2cor, trb, tbn, perc, tymp, archi
materiál: partitura
nakl. č.: R 225

Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz