O inspiraci ke komponování svého Klavírního koncertu E dur autor napsal: „Několik let jsem si pohrával s myšlenkou napsat klavírní koncert. Případně dokonce koncert s tzv. jazzovými motivy, i když nedokážu definovat, co to přesně znamená. Můj přítel malíř a grafik Jiří Anderle mě provokoval různými nahrávkami.

Pod vlivem dlouhých debat o malování a hudbě jsem se nakonec pustil na jaře 2010 do práce. Při práci na třetí větě, podzim 2010, jsem si asi podvědomě vybavil termín panoptikum života, o kterém Jiří tak často mluvil. Ve stejnou dobu jsem ve Viole doprovázel několika motivy na klavír divadelní představení / herecký návrat Luďka Munzara Obleču Tě do hvězd, ke stému výročí narození básníka Františka Hrubína. Pan Luděk Munzar vzpomíná na své herecké kolegy v Národním divadle. Některé věty zůstanou navždy viset v prostoru nad jevištěm: …To nic, to se jen starý Kukrálec opil a pustil si řetízkový kolotoč. Jen tak sám, pro sebe,… což je závěrečná replika z Hrubínovy divadelní hry Křišťálová noc. A tak se motiv kolotoče dostal do třetí věty mého koncertu.“

Pro Viklického skladatelskou tvorbu bylo od počátku příznačné tvůrčí hledačství, projevující se mj. v inspiracích z kompozičních přístupů obvyklých v artificiální hudbě a to zčásti i v jejím proudu tzv. Nové hudby. Bylo proto jen otázkou času, kdy se Viklický, který získával svou kompoziční erudici i v kurzech a konzultacích skladatelů Václava Kučery a George Crumba , pokusí také v tomto oboru. Trend k tvorbě v oblasti artificiální hudby časem sílil a nyní kvantitativně převažuje nad tvorbou pro jazzovou scénu. V hudební řeči se projevuje jeho obeznámenost s tradicemi hudby 20. století a smysl pro zvukovou barevnost.  

obsazení: pfte solo, 1fl, 1ob, cor ingl, 1cl in Es, 1cl in B, cl b, 2fg, 2cor, 1trb, 1tbn, timp, 13perc, arp, archi
materiál: partitura
nakl.č.: R 226

Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz