„K vytvoření Sóla pro kontrabas jsem byl požádán organizátorem Simandlovy interpretační soutěže p. Jiřím Pichlíkem – kontrabasistou Jihočeské komorní filharmonie. Skladbu jsem otevřel kryptogramem jména kontrabasového pedagoga pomocí označení tónů chromatické stupnice a podle solmizačních slabik. U písmene „n“ jsem si vypomohl damenizačním systémem skladatele Karla Heinricha Grauna z 1.poloviny 18.století (da, me, ni, po, tu, la, be). Ve skladbě jsem se snažil uplatnit i nižší polohy nástroje. Významnou pomocí přispěl při této práci svými zkušenostmi při nástrojové revizi pedagog HAMU a vedoucí kontrabasové skupiny SOČR prof. Radomír Žalud.“

Jiří Teml je původním povoláním ekonom. Skladbu studoval 1964 - 74 soukromě u Jiřího Jarocha. 1979 - 80 působil v Čs. rozhlase v Plzni, od 1980 jako hudební dramaturg Čs. rozhlasu v Praze. Po období tradičnější tvorby se od konce 70. let orientoval na Novou hudbu (Tři bagately pro housle, hoboj, klarinet a klavír - 1977). Do umělé hudby transformuje prvky folklóru (Tři promenády pro orchestr - 1983, Druhá symfonie „Válka s mloky“ - 1987). Ve svých skladbách se Teml vědomě snaží dodat své hudbě český přízvuk, zakódovaný v melodice a rytmice své řeči, ale také v určité volbě instrumentálních kombinací.  

obsazení: cb solo
materiál: part
nakl.č.: R 235