Symfonie d moll pochází z mladého období Blodkovy tvorby. Přesná datace jejího vzniku však není známa, v literatuře se tento údaj pohybuje mezi roky 1857–1866.Vzhledem k jejímu bolestnému charakteru a touze po projasnění a utěšení duše, vyplývající už z básnického motta napsaného na titulní straně partitury, uvádí ve skladatelově biografii Ratibor Budiš symfonii do souvislosti s počátkem Blodkova milostného vztahu s Marií Daublebskou, jeho klavírní žačkou, který právě v tomto období zůstal nenaplněn. Symfonie je potom dokladem Blodkovy citové krize.

Chronologicky lze tuto symfonii nejspíše zařadit do období nedlouho po Smetanově Triumfální symfonii (provedena 1855), do sousedství IV. symfonie C dur Jana Bedřicha Kittla (prov. 1858) a Symfonii e moll Václava Jindřicha Veita (1806–1864), která vznikla v 2. pol. 50. let (prov. 1859).

Symfonie d moll nebyla za Blodkova života provedena. Provedení se dočkala až v roce 1966, kdy vznikl první rozhlasový snímek, který natočil Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK za řízení Josefa Hrnčíře. Podruhé byla symfonie natočena v roce 1973 (Bohumír Liška, Plzeňský rozhlasový orchestr). Z tohoto nově zrevidovaného vydání byla symfonie natočena v září roku 2012 (Ondřej Kukal, Symfonický orchestr Českého rozhlasu).  

obsazení: 2fl, 2ob, 2cl, 2fg, 4cor, 2trp, 3trb, timp, archi
materiál: partitura
nakl.č.: R 259

Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz