František Chaun ve své symfonické Kafkovské trilogii vytvořil paralely ke Kafkově románové trilogii Proměna, Proces a Zámek. Skladby vznikly v opačném pořadí než romány: první, Zámek, byl dokončen roku 1965 a v symfonické trilogii nakonec zaujal 2. místo. V roce 1967 Chaun dokončil Proces, který symfonickou trilogii v konečné podobě uzavírá a jako poslední vznikla Proměna (dokončena 1969), dnes první část trilogie.

Chaun, původní profesí magistr farmacie, byl všestranně umělecky nadaný a spontánně tvořivý ve výtvarné, literární i hudební oblasti. Kafkovská trilogie je nesporně jeho vrcholným skladatelským projevem. Obě krajní části jsou komponovány spontánně na principu řazení vzájemně kontrastních ploch a s osobitým, volným využitím rozmanitých prostředků soudobé hudební řeči. Jejich skladba je tudíž do značné míry analogická, byť obě si zachovávají přesvědčivou míru osobitosti.

Střední část trilogie, Zámek (původní název Příběh zeměměřiče K.) je naopak vystavěna na základě racionálními operacemi překomponovaného seriálního materiálu a rovněž její forma je odlišná: má podobu souvislého konvexního oblouku. Začíná z tichých ponurých hloubek se stále stupňovanou dynamickou i výrazovou gradací. Je to možná obraz přízračného zámku s vysloveně atonální hudbou v řetězci střídajících se dynamicky silných a slabých, uvnitř v podstatě statických zvukových ploch. Budí to i dojem neméně přízračného smutečního pochodu defilujícího před posluchačovými smysly. Stejně jako v Proměně a Procesu je zde přítomen jistý stabilizující a členící prvek v podobě opakovaných krátkých agresivních vpádů ostře rytmizovaných bicích. Dramatická gradace první části je posléze vystřídána pozvolným útlumem napětí a závěr skladby (stejně jako závěry obou zbývajících částí trilogie) vyznívá smírně, rezignovaně, do ticha.  

obsazení: 2fl, 2ob, 2cl, bcl, 2fg, cfg, 4cor, 4trp, 3trb, tb, timp, batt, xf, 2pfte, archi
materiál: partitura
nakl.č.: R 307

Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz