Josef Bohuslav Foerster (1859–1951) jako skladatel zasáhl Foerster do všech hudebních druhů a vytvořil dílo značně rozsáhlé. Je zařazován na přední místo mezi skladatele tzv. české moderny vedle J. Suka, V. Nováka a O. Ostrčila. Nejvíce byl ovlivněn hudbou pozdního romantismu, zejména Mahlerem, a impresionismu, tvořivě navázal na tradici české hudby 19. století. Velký význam má Foersterovo sborové dílo, dále v jeho skladatelském odkazu najdeme několik oper, melodramy, písňové cykly, symfonické a komorní partitury či skladby pro klavír. Jako uznávaný skladatel tradicionalistické větve české hudby se dožil úctyhodného věku dvaadevadesáti let.
 

Na počátku roku 1926 daroval šestašedesátiletý Josef Bohuslav Foerster svému příteli, redaktoru a výbornému amatérskému houslistovi Ludvíku Henychovi autograf partitury s názvem Sonáta pro housle a klavír. Na poslední stránku tužkou připsal:

„Panu redaktoru L. Henychovi zatím vzpomínkou tuto práci z mládí (odsouzenou autorem ku spálení), nežli bude moci býti nahražena lepší.

11/I 26 J. B. Foerster"

Partitura, kterou Ludvík Henych obdržel, byla první verzí Sonáty č. 1 a moll pro housle a klavír. Obsahuje řadu škrtů a vpisků mladého skladatele; bohužel není uvedeno, kdy tato první verze vznikla. Pozdější „čistopisná“ verze autografu datovaného skladatelem 26. III. 1883 je uložena v Českém muzeum hudby v Praze, jemuž patří poděkování za možnost komparace obou verzí. Oproti první verzi partitury obsahuje autograf z r. 1883 přesnější interpretační poznámky a nabízí jiné frázování.

obsazení: vno, pfte
materiál: partitura, part
durata: 20'
nakl. č.: R 492