Vrcholy byly bílé, obloha nezvykle modrá, pocit zázraku

Chodit po horách bylo pro Pietra už odmala naprosto přirozené – bral ho do nich jeho otec, kterému učarovaly a z něhož se v kostkované košili, manšestrácích, vlněném svetru a pohorkách stával jiný člověk. Tenhle zaprášený, sluncem sežehnutý, unavený a šťastný horal nijak nepřipomínal samotářského a naštvaného chemika dusícího v sobě vztek na celý svět. Pietro putoval po horách se svým kamarádem, s nímž ho pojilo mlčenlivé, ale o to silnější přátelství, a vrátil se do nich, aby tu vlastními silami postavil dům. Hory se pro Pietra staly osudem, hory zůstaly navždycky v něm, i když jeho zavedl života jinam. Román Osm hor získal italskou literární cenu Premio strega a a stal se velmi rychle světovým bestsellerem, který vychází ve více než 30 zemích.

„Snažil jsem se být mluvčím, prostředníkem mezi horami, nížinou a městem, které se zdají být tolik vzdálené. Snažím se vyprávět tento příběh těm, kdo jej neznají a žijí příliš daleko, a tím se snažím uchovat svět, ve kterém žiji.“ – Paolo Cognetti

„Román jednoduše dokáže podnítit, abychom nahlédli do sebe samých: již od začátku příběh vyvolává vlastní vzpomínky z dětství, vede k zamyšlení nad vztahem k rodičům, připomíná někdejší potřebu uniknout a utéct, oživuje touhu po samotě. Nabádá také k úvahám o životních hodnotách a chápání přátelství. … Osm hor tak funguje jako odrazový můstek k cestě do vlastního nitra.“ – Eva Skříčková, iLiteratura.cz

„Přímočarost Paola Cognettiho nám pomáhá vystoupat na horu bez dlouhých oklik: vede nás nevyšlapanou stezkou a neprozkoumanými zkratkami. Díky tomu brzy staneme na vrcholu. Následně nám ale už nezbývá než sejít do údolí, kde nás očekává voda minulosti.“ – Pavla Přívozníková, iLiteratura.cz

„Výjimečný je román zejména stylem psaní. Každá scéna má svůj význam, každé slovo má své místo.“ – Monika Havlasová, Neoluxor

Copyrights: Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena.

Paolo Cognetti (* 1978)
Pochází z italského Milána, kde přebývá v zimních měsících – léto tráví v alpské chatě v nadmořské výšce 2 000 metrů, protože jeho vášní jsou hory. Než se začal naplno věnovat psaní, vystudoval matematiku a byl autorem dokumentárních filmů se sociálně-politickou a literární tematikou. V roce 2016 mu vyšel román Osm hor, za který následující rok získal dvě prestižní italská ocenění a práva na jeho vydání se prodala do více než 30 zemí. Zařadil se tak mezi kritikou nejlépe hodnocené a čtenářsky nejoblíbenější italské autory. Z nejnovější tvorby zaujal také románem Sofie chodí stále v černém (Sofia si veste sempre, 2012) nebo deníky ze života v horách Chlapec z divočiny (Il ragazzo selvatico, 2013).

Pavel Batěk (* 1975)
Ještě během studia na pražské DAMU se stal členem souboru Divadla na Vinohradech, kde ztvárnil řadu významných rolí (např. Malcolm v Macbethovi, Malcolm McGregor v muzikálu Donaha!, irský teenager Ray v McDonaghově dramatu Kráska z Leenane nebo Véna v Topolově hře Kočka na kolejích). V roce 2009 nastudoval s režisérem Danielem Špinarem Büchnerova Vojcka, za něhož byl nominován na Cenu Thálie. Od roku 2015 je členem Činohry Národního divadla. Objevil se ve filmech Swingtime (2006), Stín smrtihlava (2012) nebo Zejtra napořád (2014) a známý je také z televizních seriálů (např. Obchoďák, Ordinace v růžové zahradě II, České století, Mordparta, První republika, Ohnivý kuře či Bohéma). Je frontmanem skupiny End of Colours (The Doors revival), kterou v roce 1995 založil se svým bratrem.