Z komentáře k původnímu 2LP albu 1018 2961 vydanému v Supraphonu v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ..Co bylo kdy o Praze napsáno, je alespoň v malém výběru v každé knihovně, na stěnách každé domácnosti i na nejvzdálenějším venkově ja alespoň jeden motiv v pěkné reprodukci, a není diskotéky, v níž by nebyla alespoň jedna deska s hudební oslavou Prahy, ať už je to symfonie, kantáta nebo prostá písnička...Trojice rozhlasových pracovníků - redaktor, vysokoškolský učitel a herec Národního divadla - kteří se rozhodli vytvořit cyklus pořadů o staleté Praze, nejsou pražští rodáci. Ale snad právě proto si uchovali venkovsky obdivnou lásku k městu, v jehož ulicích a budovách prožili většinu svého života. Proto jim nezevšednělo, proto objevují stále něco nového a podivuhodného při svých občasných procházkách i při všedních cestách do práce a z práce. Věděli, že najdou tisíce vděčných posluchačů, a dohodli se, že si neulehčí práci pouhým záznamem subjektivních pocitů ani krasořečným líčením svých dojmů. Zamítli předčítání předem pečlivě připravených textů v tichu rozhlasového studia a dali přednost živým reportážím z míst, která vyvolávají živé představy dávné minulosti...A tak jejich další spolupracovník zvukový technik, stejně zanícený milovník Prahy jako oni, bez protestů stěhoval přenosný magnetofon z místa na místo: z vyšehradských hradeb na nádvoří Pražského hradu, k Žižkově jezdecké soše na Vítkově s pohledem na někdejší Špitálské pole, na jeviště divadla kdysi Nosticova, na Slovanský a Střelecký ostrov, do kaple Betlémské a do domu kazatelů, vynesl ho nahoru do Prašné brány i na střešní terasu hotelu Intercontinental, pak zase před Staroměstskou radnici, na schody Husova pomníku, na rampu Národního muzea, natáčel v nacistických kobkách v Pečkárně, na kobyliské střelnici a ještě na mnoha místech....Rozhlasový pořad Prahou staletí si rychle získal srdce posluchačů. Přicházely stovky dopisů, pochval, ale také výtek těch, kteří se nechtěli rozloučit s tím, co si přinesli ze školy jako nezvratné jistoty, a co výsledky nového historického bádání poopravily nebo zcela vyvrátily. Ale znovu a znovu se ozývaly hlasy žádající, aby byl celý seriál otištěn, anebo ještě raději zachován na gramofonových deskách...A tak se z rozhlasového pořadu zrodila alba gramofonových desek s původní autorskou koncepcí, třeba v podobě mírně upravené a místy poněkud zkrácené, neboť reportérský projev, i když nepochybně značně sugestivní, se přece jen nevyhne občasnému opakování, konverzační mnohomluvnosti a nepodstatným detailům. První čtyři pořady, které obsahuje toto album, jsou věnovány jednak době mýtické, jak ji zobrazily staré české báje a legendy, jednak počátkům českého státu za knížat a králů přemyslovských a poté lucemburských.... Smyslem pořadů Prahou staletí - ať jde o celek nebo jednotlivé části - není však pouze poučovat. Záměr naukový je dokonce až druhotný. Především šlo a jde o to podnítit posluchače, aby se hlouběji zajímali o českou historii, aby se, byť v nezbytné zkratce, přesvědčili, že národní dějiny nejsou řada zajímavých epizod, nýbrž nepřetržitý vývojový proud, v němž vždycky, i když ne bez bojů a bez překážek, vítězily pokrokové tradice, které se nikdy nepodařilo trvale umlčet a které nacházely v každém vývojovém období dosti odvážných šiřitelů a pokračovatelů. To bude zřejmé zejména z dalších pořadů, které navazují na první čtyři: o Praze v době temna, o době obrozenské, o revolučním roce 1848, o Praze proletářské a měšťácké, o počátcích dělnického hnutí, o Praze mezi dvěma válkami, o Praze okupované, bojující a vítězné. Toto inspirativní poslání reportáží o Praze je dáno jak místy, kterými provází posluchače živé slovo, tak také množstvím ukázek z literárních děl od dávných kronik až po verše nejsoučasnější... Přejeme vám, vážení přátelé, aby vám seriál Prahou staletí přinesl hodně podnětů k zamyšlení, k opětovné četbě knih třeba už dávno známých i k návštěvě historicky památných a krásných míst v našem hlavním městě. Dr. Vladimír Kovářík