Dvanáct let po slavných událostech na Elsinoru začíná děj hry Oldřicha Daňka Vzpomínka na Hamleta. Klaudius nezemřel Hamletovým mečem, přežil těžké poranění a nyní je Fortinbrasovým vězněm. Autor si pohrává s klasickou látkou, využívá "slabá" místa" Shakespearova Hamleta a předkládá poněkud "střízlivější" verzi.

Dramatik Oldřich Daněk přetvořil příběh prince Hamleta, který byl původně starodánský mýtus a později se stal nejslavnějším dramatem W. Shakespeara, v apokryf na druhou: vrah a krvavý král Klaudius byl nevinen, a není ani mrtev. Je uvězněn na kterémsi norském hradě, kam Horatio, dvanáct let po smrti Hamleta, přivede mladou královnu, manželku norského panovníka Fortinbrase. Z dialogu královny a vězně Klaudia vyrůstá nový, nečekaný obraz dánské tragédie jako brilantní metafora o lásce a moci, ovládání a vládnutí.

Omlouváme se za drobné technické nedostatky archivního záznamu.