Jakou podobu má životní úspěch? A podle čeho poznat, jestli jsme ho dosáhli, nebo jsme napřeli síly špatným směrem? To jsou otázky, které klade svým hrdinům dramatik, scenárista a novinář Karel Steigerwald v rozhlasové hře Slabé odpolední slunce z roku 1976. Vytvořil v ní dvě výrazné příležitosti pro herce dvou generací, v režii Josefa Červinky se jich zhostili Bohumil Švarc a Karel Höger.
I přes nepřeslechnutelně tendenční nakládání s historickými skutečnostmi stojí za to si Slabé odpolední slunce poslechnout. Podle Bohumila Švarce byla totiž postava německého profesora na penzi jednou z posledních rozhlasových rolí Karla Högera, ne-li vůbec tou poslední.