„No ne!“ zvolala paní Upjohnová, stále ještě hledící z okna – „To je ale zvláštní!“ Meadowbank byl jednou z nejúspěšnějších dívčích škol v Anglii. Ředitelka – slečna Bulstrodová – tu sice velela pevnou rukou, ale srdce měla pro všechny otevřené. To místo bylo jejím celoživotním dílem a ona ho milovala. Vysoké školné jí umožňovalo zaměstnávat kvalitní personál, a díky tomu rodiče žákyň dostávali přesně to, co od školy očekávali. Tedy až do vraždy neoblíbené učitelky tělocviku, kterou někdo začátkem letního semestru zastřelil... Po dalším útoku, k němuž opět došlo uprostřed noci v novém sportovním pavilonu, se školy zmocňuje chaos. Co všechno ví studentka Julia Upjohnová? Ona sama se obává, že je toho až příliš. Bez pomoci Hercula Poirota se tak neobejde, alespoň pokud se nechce stát příští obětí… „Při poslechu Kočky mezi holuby pozorujete bezchybného technika ve špičkové formě.“ – The New York Times „Její kolena, povšiml jste si někdy jejích kolen?“ Adam na něj s údivem zíral. „Ne,“ odpověděl. „Proč bych to dělal?“ „Jest mnoho důvodů, proč si muž všímá dívčích kolen,“ pravil Poirot přísně. „Bohužel jste tak neučinil.“ – ukázka z textu. „Byla slečna Springerová oblíbená?“ zeptal se. „To nedokážu říct, víte, je koneckonců po smrti.“ „Takže jste ji ráda neměla,“ usoudil Kelsey bez ohledu na jemnocit slečny Johnsonové. – ukázka z textu.