Přejme kvantové fyzice. Slabý je jen ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl. Kvantové počítače, jejichž slibný vývoj pošle už brzy mikročipy i s Mooreovým zákonem na penzi mezi technologické dinosaury, mají šanci zásadně proměnit krajinu naší každodennosti. Jakkoli i ony jsou založeny na více než stoletém bádání význačných světových vědců v oboru teoretické fyziky, nabídnou lidstvu revoluční, řádově až exponenciální vzlet do nepředstavitelných sfér.

Jejich qubity, operující v intervalu mezi oběma póly binární soustavy, už totiž nenarážejí na kapacitní omezení klasických počítačů. Vše nasvědčuje tomu, že dešifrovací a simulační schopnosti těchto výpočetních strojů postaví do pozoru všechny kryptology, bankéře i šéfy tajných služeb, nicméně pouze do doby, než sami ochrání citlivá data právě pomocí supervýkonného kvantového počítače. A mezitím tento vynález přispěje k pokroku nejen na poli medicíny, genetiky či v mnoha dalších aplikacích přírodních věd, ale také při řešení dopravních zácp, v rozvoji umělé inteligence, ba i v ostře sledovaném oboru energetiky, k němuž planeta čelící klimatické krizi horečně upíná naděje.

Další fascinující suma úvah a myšlenkových experimentů technologického optimisty Michio Kakua, jehož prorocká odvaha i průzračné popularizace tolik připomínají vizionářství Richarda Feynmana, se podle očekávání stala americkým bestsellerem. Nejen v komunitě nerdů a geeků, ale mezi všemi, kdo se právem ptají, jaký bude svět kolem roku 2050 v ordinaci praktického lékaře, pod kapotou auta či na ranní toaletě. Světoznámý kvantový vědec se nebojí účelně snít, a to se vší barvitostí. Nehraje se tu přece o nic menšího než o budoucnost lidstva, o rapidní zvýšení jeho střední délky života, a kdoví – snad i o rozluštění prapodstaty vesmíru…

„Autorův průzračný výklad i proslulá kuráž jeho myšlenkových pochodů štědrou měrou dokládají, jak zásadního průlomu budeme už v dohlednu svědky.“ – The New York Times Book Review.
„Povznášející výprava za nejnovějším výdobytkem lidské zvídavosti: kvantovým počítačem, jenž naše vědění i každodenní život přenese do zcela netušených sfér. Kaku zároveň reviduje řadu zažitých mylných představ, které tento obor fyziky v laickém náhledu sto let provázejí.“ – Science.

„Astronom Frank Drake v padesátých letech 20. století vymyslel rovnici, která měla odhadnout, kolik vyspělých civilizaci by v galaxii mohlo existovat. Vyjdete od počtu 100 miliard hvězd v galaxii a postupně toto číslo snižujete na základě různých rozumných předpokladů. Například ho vynásobíte podílem hvězd, které mají planety, podílem planet, které mají atmosféru a oceány, podílem planet, na nichž je mikrobiální život, a tak dále. Bez ohledu na to, kolik přesně předpokladů učiníte, je konečné číslo obvykle v řadu tisíců. A přesto projekt SETI zatím neobjevil žádné známky inteligentních rádiových signálů z vesmíru. Stojíme tedy před Fermiho paradoxem: Jestliže je pravděpodobnost inteligentního života ve vesmíru tak vysoká, kde se všichni ti mimozemšťané schovávají? Kvantové počítače by nám mohly pomoci tuto otázku zodpovědět, protože se umějí skvěle prokousávat ohromným množstvím dat a hledat skryté stopy…“ – ukázka z textu.

„Nemáte strach z toho, na co by kvantový počítač mohl přijít?“ „A vzpomínáte si, co se stalo na konci Stopařova průvodce po galaxii? Dlouho se tam vzrušeně a napjatě čeká, až obři superpočítač konečně spočítá smysl vesmíru. Ukáže se však, že odpověď zní čtyřicet dva. To je fikce. Ale myslím si, že dnes bychom mohli i k řešení tohoto problému použit kvantové počítače.“ – ukázka z textu.