„V zásadě žijem krátkej, frustrující život a potom umřem.“ Zabíjet čas lze všelijak. Člověk může třeba čučet na vlaky a porovnávat jejich příjezdy a odjezdy s číslíčky v jízdním řádu. Nebo si může něco střelit. Koneckonců když najdeš na zanícený žíle správnej spot, kam si to šlehnout, nájezd ti taky připomene náraz lokomotivy… Feťák Mark Renton alias Rentboy a jeho kámoši z edinburského sídliště se potácejí v životě ode zdi ke zdi nebo spíš od dávky k dávce. Spojují je krádeže a potyčky s policií, sexuální eskapády, kamarádství i zrady, blaho ze super fetu i bolesti z propadů do absťáku. Vypadnout z bludného kruhu bezradné existence není hračka – ne každému se to podaří a někteří o to ani nestojí.

Ti, kdo přece jen touží po pevnější opoře, ale půjdou ve svém zoufalství i přes mrtvoly. Sotva se tihle antihrdinové pokusí kruh rozetnout, změní se jim před očima ve spirálu. V jejím silovém poli se pak buď v čím dál rychlejších otočkách řítí k poslednímu šlehu, anebo se zákruty dříve či později spojí do kruhu „spořádaného“ života, jemuž je snazší se cynicky vysmívat než se z něj vymanit. Černohumorné historky partičky narkomanů ze severního Edinburghu utvářejí románové pásmo, které se stalo předlohou stejnojmenného kultovního filmu Dannyho Boylea z roku 1996.

„Welsh je jedním z nejoriginálnějších britských spisovatelů. Jeho psaní má švih, imaginaci a především silné poselství.“ – The Times.
„Jeden z nejvíce buřičských a zároveň nejsdílnějších románů dvacátého století. Ještě po třiceti letech dovede Welshův styl strhnout čtenáře vitalitou i břitkostí.“ – Tom Walker, šéfredaktor Folio Society.
„Většina recenzí zdůrazňuje drsnou a drásavou nechutnost předlohy. (…) Aspektem, který by ale měl být většině lidí nepříjemný, je zobrazení propasti mezi dělnickou třídou a většinovým čtenářem těchto novin. Trainspotting totiž boří pohodlné představy o beztřídní společnosti.“ – The Independent .
„Román se trvale nachází ve stavu výbuchu verbálního průjmu. Slangově spektakulární příběhy, které předkládá, dráždí jako zvratky v krku.“ – Scotland on Sunday.
„Autor dokáže ze svých zmařených duší čerpat skvělý vtip a elán. Obzvlášť působivý je v rytmice řeči a básnivém využití slangu a obscénností, jimiž text přibližuje skutečnosti.“ – The Guardian.

„Život je nudnej a zbytečnej. Začínáme s velkejma nadějema, pak se jich leknem. Uvědomíme si, že všichni umřeme, než najdeme základní vodpovědi. Vypracujeme si všelijaký rozvláčný představy, kerý akorát trochu jinak přeřikaj realitu, ve kerý žijem, místo bysme dovopravdy nějak zvětšili množství užitečnejch vědomostí vo důležitejch věcech, těch pravejch věcech. V zásadě žijem krátkej, frustrující život a potom umřem. Zaplníme si životy sračkama, jako sou kariéry a vztahy, abysme si namluvili, že to celý neni uplně zbytečný. Herák je upřímná droga, protože tyhlety sebeklamy strhne.“ – úryvek z textu.