V roce 1927 koupil dům v Matoušově ulici na Smíchově vdovec, židovský právník Eduard Schwarz, aby pro sebe a svou rodinu získal důstojné sídlo. Měl štěstí, že zemřel dřív než začala druhá světová válka. Tereza Boučková, která v domě od narození do své dospělosti žila a před několika lety se tam zase vrátila, nám ve svém románu předkládá téměř sto let trvající příběh Schwarzových potomků, ale i dalších obyvatel domu, vpletený do dějin dvacátého století. Autorka po jejich osudech doslova v přímém přenosu pátrá a je to tak intenzivní, že se čtenáři nechce knížku odložit, dokud ji nedočte do konce. Emotivně, s ironií, ale i smutkem píše o lidech, které chtěly obě zrůdné ideologie, nacismus a komunismus, ponížit, okrást, zavřít anebo zavraždit. „Je večer, je zima, tma, mrzne. Před domem v naší ulici zastavují hasiči a chvíli po nich záchranka. Auta výstražně blikají. Němě, bez sirén. Působí to tím hrozivěji. Vyskakují z nich muži. Přidá se k nim žena, která se odlepila od dveří našeho domu. Utvoří spolu hlouček a něco si vzrušeně říkají. Žena ukazuje nahoru k vyšším patrům. Všichni se tam dívají. Pak vtrhnou do domu. Chodbou zní dupání, hlasy. Vzdalují se a přibližují.“ Tereza Boučková: Dům v Matoušově ulici | Čte Jitka Ježková| Režie Jan Drbohlav | Zvuk a střih Kate Hamsíková | Hudba Štěpán Škoch | Mastering Štěpán Škoch | Natočeno ve studiu All Senses Production s. r.o. | Grafiku podle knižní obálky upravil Jan Dobeš | Produkce Kateřina Višinská | Vydala Euromedia Group, a.s.– Témbr, v listopadu 2024. Tereza Boučková. Dům v Matoušově ulici. Copyright © Tereza Boučková, 2024. Vydala Euromedia Group, a. s. – Odeon, 2024.