"Drama selské pýchy a hrabivosti", která vidině majetku obětuje štěstí vlastních dětí.
Sedlák Kopecký a čtvrtláník Divíšek jsou blízcí sousedé, otcové již dospělých dětí. Když se Divíškův mladší syn Jan zamiluje do Kopeckého dcery Anny, vypadá to, že by obě rodiny mohl spojit příbuzenský svazek. Jenže to by nesměl být Janův otec posedlý hromaděním majetku, kterému je ochoten obětovat dobré sousedské vztahy i štěstí vlastních potomků. Statek, na kterém hospodaří rodina Kopeckých, totiž kdysi patřil Divíškovým předkům a lakomý sedlák je ochoten udělat všechno, aby majetek získal zpět.

Námět ke své v pořadí čtvrtému divadelní hře našel Alois Jirásek znovu v okolí Litomyšle. Inspirací pro postavu hrabivého a krutého Divíška se autorovi stal sedlák Zahálka ze Sloupnice, pověstný podivínským chováním, nesnášenlivostí i vyhledáváním soudních sporů. V Jiráskově dramatu dostává postava venkovského lakomce tragický rozměr, v honbě za penězi dosáhne Divíšek všeho, co si předsevzal, ale jako otec zcela ztroskotal.
Osoby a obsazení: Kopecký, sedlák (Karel Pavlík), jeho žena (Světla Amortová), Antonín, právník (Karel Fořt), Václav (Otakar Brousek st.), Anna (Eva Klenová), Divíšek, čtvrtláník (Antonín Zíb), Jan, abiturient (Josef Chvalina), Bobeš (Rudolf Hrušínský st.), Janáč, právník (Miroslav Doležal), Křivda, řečený doktor Smetana (Emil Bolek), Vašina, chalupník (Rudolf Široký), Jílek, chalupník (Artuš Kalous), venkovská žena (Jaroslava Drmlová), venkovská žena (Štěpánka Holečková), venkovský chlapec (Petr Hermann), venkovský chlapec (Zdeněk Matějka), vypravěč (Bedřich Bobek). Režie: Miroslav Jareš.