Rozhlasová adaptace slavného vesnického dramatu Gabriely Preissové o vášni, snech a touze, které není možné naplnit.
O vznik Gazdiny roby se zasloužil ředitel Národního divadla v Praze František Adolf Šubert. Právě on vybídl mladou autorku, která zrovna úspěšně vydala sbírku próz Obrazy ze Slovácka, aby se pokusila o drama. Preissová mu nejprve nabídla k posouzení syžet divadelní hry Ideál, zkušený divadelní praktik však viděl větší potenciál v povídce Gazdina roba, která byla otištěna v lednovém čísle Osvěty v roce 1889. Někdy v polovině roku začala Preissová na dramatizaci své povídky o nerovné lásce krajčířky Evy a bohatého statkářského syna Mánka pracovat.V září 1889 byla hra dokončena a přijata k nastudování do Národního divadla.

Českým rozhlasem byla Gazdina roba nastudována v roce 1953 v brněnském studiu v úpravě Dalibora Chalupy a s hudbou Emanuela Kuksy. Režisérem byl Vladimír Vozák, hlavní role si zahráli Viola Zinková, Rudolf Krátký, Otakar Dadák, Jarmila Urbánková a Vlasta Fialová.