Tenhle singl se v roce 1982 stal začátkem slávy i problémů nejklasičtější sestavy Pražského výběru. Punkově energická prolínačka kytar a kláves, dusající basa, splašené bubny, ulítlé vokály a texty ve stylu Haťapaťa vyústily ve velké hity, podpořené statečným uvedením v televizi. Tamní extravagantní prezentace kapely ovšem poplašila bdělé soudruhy natolik, že další reprízy se nekonaly a již natočené album Straka v hrsti si počkalo na oficiální vydání celých šest let. Ženění i Olda platí za ukázku hudebně výtečné provokace, kterou - byť podstatou nepolitickou - také odsoudil likvidační komunistický pamflet Nová vlna se starým obsahem.