Z bookletu původní CD: 30. a 40. léta 19. století jsou mimo jiné érou nebývalého rozkvětu a obliby klavírní hudby. Klavír - nepostradatelná součást zařízení aristokratických i měšťanských salónů a nejčastější nástroj virtuosů - stál touto dobou zároveň v centru zájmu nejlepších skladatelů nastupující generace, kteří odkrývali a rozšiřovali dosud netušeným způsobem jeho zvukové a výrazové možnosti.
Také Robert Schumann (1810-1856) přispěl k tomuto vývoji závažným a nanejvýš originálním způsobem. Jako skladatel i jako hudební kritik protestoval neúnavně proti samoúčelné a povrchní virtuozitě - ač původně sám pomýšlel právě na kariéru virtuosa - a proti jakékoliv nabubřelé okázalosti.
Typická pro něho byla naopak stručnost a úspornost hudebního projevu, hraničící s fragmentárností. Jeho doménou se stala klavírní miniatura, rostoucí z jediného drobného nápadu a opatřená zpravidla "programním" názvem či mottem, resp. cyklus takových miniatur, spjatý společnou poetickou ideou…
Novellety op. 21 a Sonata g moll op. 22 vznikly - stejně jako další velký klavírní cyklus Kreisleriana op. 16 a populární Dětské scény op. 15 - v roce 1838. V kontextu Schumannovy tvorby patří zajisté k těm dílům, které rámec miniatury (a privátního, intimního určení) překračují a směřují k většímu rozměru i vystupňování pianistických nároků.
Květa Novotná hraje na klavír od pěti let. Po studiích na konzervatoři absolvovala Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Františka Raucha a Valentiny Kameníkové. Je držitelkou řady cen z domácích a mezinárodních soutěží (Pražské jaro, Bolzano, Neapol, Zwick.). Tyto úspěch jí otevřely cestu na koncertní pódia doma i v zahraničí a do nahrávacích studií.
Její interpretační specializace na klavírní dílo Roberta Schumanna přináší obdivuhodné výsledky. Skladby, které jsou součástí světového klavírního repertoáru, dostávají v podání Květy Novotné novou dimenzi. Promítá se do nich hloubka jejího citu, kultivovanost projevu a vlastní dramaturgická výstavba. (Sleeve-note: Jarmila Gabrielová, 1992)