Z komentáře Dr. Václava Holzknechta k původnímu LP albu 11 0363 vydanému Pantonem v roce 1973 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Naše deska přináší ukázky z tvorby čtyř českých autorů a poskytuje tak bezděčně pohled na rozmanitou podobu naší soudobé hudby, třeba jen v úzkém výběru. IŠA KREJČÍ (1904-68), jímž tato série začíná, jevil od mladistvé Kasace pro čtyři dechové nástroje z r. 1925 v podstatě týž kompoziční charakter. Patří ke šťastným tvůrcům, kteří našli brzy vlastní projev a mohli jej pak rozvíjet v rozličných obměnách. To neznamená, že by se byl Iša Krejčí jen opakoval: dokázal v rámci osobitého stylu přinést vždy něco překvapivého, co odlišovalo jeho kompozice navzájem mezi sebou. MALÝ BALET je inspirován Nezvalovým námětem o lásce vojáčka k dívce, která miluje jiného...Dílo má komorní ráz, a prostotou i osobitým šarmem vyjadřuje plně svého autora, třeba patří do období jeho začátku...JAROSLAV DOUBRAVA (1909-60) se zato ve svém vývoji měnil a hledal nový obsah i novou formu projevuje. Byl ve skladbě žákem Otakara Jeremiáše, který vychoval několik významných skladatelů mimo oficiální učiliště...získal hodně poznáním tvorby Novákovy, Janáčkovy a Prokofjevovy; setkal se ostatně s množstvím jiných autorů našich i cizích při výkonu své funkce referenta Čs. rozhlasu...V záplavě skladeb mohl porovnat různé kompoziční metody a postoje a korigovat vlastní názor s cizím. Od Jeremiáše převzal pro celou svou tvorbu vážnost a morální patos. Ale neztratil přitom nic z vlastní podstaty: to lze doložit na jeho dílech komorních, symfonických i scénických...Naše skladba je teskná pomalá věta, která se našla v jeho pozůstalosti. Hobojová melodie nad orchestrem většinou smyčcovým navozuje náladu, kterou vystihl dodatečný název PODZIMNÍ PASTORALE.
KAREL JANEČEK (nar. 1903) patří jako skladatel opět jinému druhu. Jeho zvláštností je rozdvojení tvořivé činnosti na kompozici a vědeckou práci..Vědec, který obohatil odbornou literaturu v oblasti harmonie, melodiky a forem knihami zásadní důležitosti ...zanechal početné dílo klavírní, varhanní, sborové, písňové či orchestrální...pro tohoto učeného autora nebyla a není umělecká tvorba pouhou hrou se zvuky, na níž by se projevily jeho vzdělanost a důmysl, zřejmě se v ní potřebuje vyrovnávat především s problémy života, který ho obklopuje a zajímá. To je patrné na jeho ...předehře pro velký orchestr op. 32, nazvané LEGENDA O PRAZE. Podnítila ji vzpomínka na husitské boje, které se odehrály na půdě hlavního města...velká minulost je ukryta i v přítomném dění a vpojila se do heroické legendy města. LUBOŠ FIŠER (nar. 1935)...upozornil na sebe hned prvními díly, zejména klavírní sonátou a smyčcovým kvartetem z r. 1955, ale i další kompozice, jak následovaly - sextet, suita pro orchestr, první a druhá symfonie, sonety na Michelangela, jeho scénický Lancelot a hlavně orchestrální Apokalypsa podle listů Dürerových - svědčily, že přišel autor, který má co říci a bude to říkat zajímavě...Ve své orchestrální kompozici, nazvané DOUBLE, si vybral ze svého jmenovce z Hamburku - Johanna Gaspara Fischera - pochodové téma ze suity, který vyšla r. 1702 a podnikl s tím neobyčejný kousek. Na seriální téma své připojil téma Fischerovo a pak obě myšlenky zpracoval odlišnou hudební řečí, sbližuje prvky obou variačních materiálů, ale nedovoluje, aby zcela splynuly...