Z komentáře Tomislava Volka k původnímu LP albu 11 0635 "Josef a Antonín Rejcha Koncert pro violoncello E dur, Dechový kvintet f moll" vydanému Pantonem v roce 1977 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Proslulost příbuzenské skladatelské dvojice - JOSEFA REJCHY (1752-1795) a jeho synovce ANTONÍNA REJCHY (1770-1836) je zatím značně nerovnoměrná. Zatímco mladší Antonín je trvale mezinárodně uznáván jako teoretik, hudební pedagog i skladatel, kompoziční dílo staršího Josefa je teprve znovu objevováno...Z díla Josefa Rejchy, který od roku 1785 až do své smrti stál v čele kurfiřtské kapely v Bonnu a patronoval zde vstup do orchestrální praxe jak svého synovce, tak mladého L.van Beethovena, dnes ožívají především violoncellové koncerty. Koncert E dur patří k nejzdařilejším, perspektivně ukazuje k rodícímu se romantismu...Záhy osiřelý pražský rodák Antonín Rejcha žil od svých 15 let u strýce v Bonnu. Vyrostl v prostředí tamějšího orchestru a university, později se živil vyučováním hudby a kompozicí v Hamburku, v Paříži, Vídni a od r. 1808 trvale v Paříži. Splynul s francouzským prostředím, stal se profesorem pařížské konservatoře, jeho hudební učebnice měly evropský vliv. Proslul mj. jako autor 24 dechových kvintet, rozvržených do opusových čísel 88, 91, 99 a 100. F moll kvintet op. 99 - v pořadí čtrnáctý - patří k méně známým skladbám. Potvrzuje autorův jedinečný smysl pro specifičnost dechových nástrojů a možností jejích zvukových kombinací...