V letech 1904 až 1906 vytvořil Ostrčil (1879 - 1935) tři stylově si blízké kompozice pro lidský hlas a velký orchestr - melodramy Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici a Balada česká a píseň Osiřelo dítě op. 9 s označením "balada pro mezzosoprán s doprovodem orchestru na slova lidové písně". Text písně, který Ostrčil převzal ze sbírky Karla Jaromíra Erbena, s přímočarostí lidové poezie a zároveň s dětskou nevinností vypráví o sirotkovi, který teskní po své mrtvé matce, až sám zemře. Navzdory volbě lidového textu se Ostrčil v této baladě, stejně jako v celém svém díle, vyhýbá odkazům na hudební folklór.

Text písně, který Ostrčil převzal ze sbírky Karla Jaromíra Erbena, s přímočarostí lidové poezie a zároveň s dětskou nevinností vypráví o sirotkovi, který teskní po své mrtvé matce, až sám zemře. Navzdory volbě lidového textu se Ostrčil v této baladě, stejně jako v celém svém díle, vyhýbá odkazům na hudební folklór.

Zvukové možnosti velkého orchestrálního aparátu využívá velice úsporně a namísto prvoplánových efektů buduje tragickou atmosféru. I zpěvní hlas je veden velice jednoduše a respektuje rytmus, intonaci a frázování mluveného jazyka. Poprvé dílo provedl František Neumann s Českou filharmonií tři měsíce po dokončení partitury 5. prosince 1906 na koncertě Jednoty pro orchestrální hudbu v pražském Rudolfinu, zpívala Gabriela Horvátová, pro niž byla skladba napsána.  

obsazení: mezzosoprano solo, 3fl - muta fl picc, 2ob, cor ingl, 2cl, cl b, 2fg, 4cor, 3trb, 3tbn, tb, timp, perc, 2arp, archi
materiál: partitura
nakl.č.: R 169

Samostatné party pouze k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz