Prahou obchází strašidlo reálného socialismu. Jenže někomu jsou jeho pakárny buřt.
 
V 80. letech byla svoboda daleko víc než poznaná nutnost, a proto pár jedinců z okraje společnosti utvořilo náhradní rodinu ve sběrně surovin v pražských Vysočanech. Pod ochranou jejího šéfa přezdívaného Fabrikant přespává i Beny, který sem utekl před násilnickým fotrem a právě oblafnul zelené mozky u odvodové komise. Kam se ale polosvět jeho známých z periferie hrabe na flákačství posvěcené pakárnou ve fabrice, při níž plánovitě marní čas i tenhle mladý muž na prahu dospělosti, jen aby mu nepřišili paragraf 203 o příživnictví. A tak Beny i s celou ČKD předstírá práci, která prý podle marxistů polidšťuje, a zároveň fotografuje vše, co vidí v továrních provozech i v dělnické kolonii čekající na demolici. Tenhle klikař s prstem na spoušti není Hrabalův pábitel zavlečený v rámci třídního boje do výroby, a přece stejně šťavnatě promlouvá jménem těch, kdo nezahořkli.
 
Román, který i v marasmu takzvané „normalizace“ dokázal pro hrdinu objevit krásu života, byl nominován na cenu Magnesia Litera 2022 v kategorii próza.